Hlavní stránka Výuka Zaměstnanci Kde nás najdete Fakulta stavební VUT v Brně English version
  • Domů
  • Výuka
  • VaV
  • Vzdělávací kurzy
  • Zkoušení způsobilosti
  • Zaměstnanci
  • Historie
  • Odkazy
  • Historie Ústavu stavebního zkušebnictví

    Ústav stavebního zkušebnictví vznikl v roce 2002 sloučením Ústavu stavebnin a zkušebních metod a Ústavu radiační defektoskopie. Historii ústavu před tímto datem je třeba pojmout jako historii dvou pracovišť, které však mají mnoho společných kořenů.

    Ústav stavebnin a zkušebních metod

    Dne 12. 6. 1945 akademický sbor jednomyslně schválil zřízení Výzkumného ústavu stavebního (VÚS) při Benešově technice v Brně. Od 1. 7. 1945 byl jmenován Ing. Dr. Rudolf Spazier profesorem Stavebních hmot a jejich zkoušení. Po jeho odvolání byl pověřen vedením ústavu stavebních hmot Ing. Aleš Racek.

    V 50. tých letech byl Výzkumný ústav stavební převáděn pod jiné laboratoře a katedry mimo jiné pod katedru geologie vedené prof. Ing. Dr. Otakarem Gartnerem. Roku 1953 došlo k přejmenování VÚS na Studijní laboratoře stavební (SLS). Obsazení laboratoří bylo doc. Šváb, Ing. Trávníček, Ing. Zapletal, Ing. Najman, J. Fojt, F. Habrovec a A. Kašparec.

    Po obnovení VUT v Brně 1. 11. 1956 vznikla Katedra technologie a mechanizace stavebnictví (KTMS), k níž byly příkazem rektora pod vedoucího doc. Š. Švába přičleněny Ústav stavebních hmot, Oddělení všeobecné strojnictví a Studijní středisko pro normalizaci a Studijní laboratoře stavební.

    Od 1. 6. 1962 byla zřízena Katedra stavebnin a zkušebních metod a jejím vedoucím byl pověřen Ing. Karel Hollan. 1. 12. 1962 byl Ing. K. Hollan jmenován a ustanoven docentem pro obor mechanická technologie stavebních hmot a zkušebnictví. Katedra stavebnin a zkušebních metod obhospodařovala předmět Stavebniny a Chemická technologie. Pro Novodobé zkušebnictví byla ve šk. r. 1962/63 zřízena na Bratislavské č. 22 první laboratoř na stavebních fakultách v ČSSR zaměřená na nedestruktivní zkoušky. Od šk. r. 1965/66 byl v osnovách FAST zaveden předmět Nedestruktivní zkušebnictví. V letech 1963/65 bylo pro odborníky uspořádán postgraduální kurs Nedestruktivní zkoušení stavebních hmot, prvků a konstrukcí a nedestruktivní defektoskopie, jehož úspěšní absolventi obdrželi Průkaz pro pracovníky defektoskopických středisek III. stupně s úředním oprávněním vést pracoviště používající nedestruktivní metody.

    Výzkumné práce katedry v tomto období byly zaměřeny na řešení rozvoje zkušebních metod, zejména nedestruktivních a v neposlední řadě na problémy teorie betonových konstrukcí - metody navrhování, posuzování mechanicko-fyzikálních vlastností stavebnin, dále na zjišťování a posuzování poruch stavebních konstrukcí a návrhů na jejich odstraňování - sanace konstrukcí.

    10. 3. 1970 byl po prověrkách v rámci normalizace odvolán doc. Ing. Karel Hollan z funkce vedoucího katedry se zákazem pedagogické činnosti. Dne 11. 3. 1970 byl prof. Ing. Pavel Malý jmenován novým vedoucím katedry. 1. 6. 1973 byl odvolán z funkce vedoucího katedry i prof. Ing. P. Malý a zatímním vedoucím jmenován odborný asistent Ing. Vratislav Zapletal. 1. 7. 1978 byl vedoucím katedry Stavebnin a zkušebních metod jmenován prof. Ing. František Přibyl, CSc. V roce 1985 bylo zahájeno jednání o přesunu katedry z Bratislavské a sadů Osvobození do postupně uvolňovaných laboratoří a místností po strojní fakultě v budovách Úvoz, Údolní 53. 1. 9. 1986 byl vedoucím katedry jmenován doc. Ing. V. Zapletal, CSc. Od 28. 2. 1990 byl vedoucím Katedry stavebnin a zkušebních metod jmenován doc. Ing. Vojtěch Mencl, CSc.

    1. 2. 1991 po uvolnění doc. Mencla do funkce prorektora VUT přebírá funkci vedoucího Ústavu stavebnin a zkušebních metod (ÚSZM) doc. Ing. Radomil Kaláb, CSc. Dnem 1. 1. 1992 byl jmenován Ing. Jiří Habarta do funkce pověřeného vedoucího ústavu. 1. 6. 1994 se stává vedoucím Ústavu stavebnin a zkušebních metod doc. Ing. Jiří Adámek, CSc. a od 1. 2. 1997 vede pracoviště opět doc. Ing. Vojtěch Mencl, CSc. Od roku 1999 vede ÚSZM opět doc. Ing. Jiří Adámek, CSc.

    Ústav radiační defektoskopie

    V květnu 1960 bylo založeno Ústřední gamadefektoskopické pracoviště pro stavebnictví a stavební hmoty při Katedře betonových konstrukcí a mostů Fakulty stavební (později při Katedře stavebnin a zkušebních metod) a současně Ústřední defektoskopické pracoviště pro strojnictví, slévárenství a práškovou metalurgii při Katedře nauky o materiálu a technologie na Fakultě strojní.

    S rozšiřováním využívání ionizujícího záření byla tato problematika z fakult vyčleněna a soustředěna do Ústředního střediska radiační defektoskopie. ÚSRD od svého vzniku v roce 1971 působilo jako vědecké, pedagogické, konzultační a znalecké pracoviště, úzce spolupracující s řadou orgánů a komisí, neomezující svou činnost pouze na území Československa. Jeho sídlem se stal objekt na ulici Hlinky 48.

    V 80. letech bylo ÚSRD součástí Sdruženého vědecko-výzkumného ústavu, který podléhal přímo rektorátu. Brzy po listopadu 1989 přešlo pracoviště zpět pod Fakultu stavební a jeho název byl změněn na Ústav radiační defektoskopie.

    Synonymem pro ÚSRD a později ÚRD se stalo sídlo ústavu v objektu Hlinky č. 48, v jehož rozsáhlém podzemí byl vybudován ojedinělý komplex speciálních laboratoří. Z důvodu restituce objektu se musel ústav přestěhovat se do centra Fakulty stavební na Veveří č. 95, kde byly uvedeny do provozu nové laboratoře ústavu, zbudované ve dvou podzemních podlažích budovy B.

    Ústav zajišťoval výuku radiačních metod nedestruktivního zkoušení stavebních látek a konstrukcí a výuku v problematice přírodní radioaktivity v řadě předmětů denního a distančního studia. Zásluhou ústavu byla do výuky nově začleněna oblast ochrany proti ozáření z radonu jeho dceřiných produktů.

    Z celé řady výrazných vědeckých osobností, které se zasloužily o rozvoj a úspěchy ústavu se jednoznačně vyčleňuje prof. Ing. Arnošt Hönig, DrSc. Pod jeho vedením se pracoviště stalo známým a uznávaným v evropském i světovém měřítku. Jeho nástupcem se stal doc. Ing. Leonard Hobst, CSc., který dnes již jako profesor vede nově vzniklý Ústav stavebního zkušebnictví.

    Ústav stavebního zkušebnictví

    Vvznikl sloučením výše uvedených pracovišť, v souvislosti s přestěhováním ÚSZM do nových prostor fakulty na Veveří 95. Pro potřeby ústavu byly vytvořeny jak laboratoře v budově E, tak i unikátní prostory zkušebny v objektu D, vybavené vším potřebným i pro zkoušení rozměrných prvků. Nově vzniklé pracoviště vedl do roku 2004 prof. Ing. Jiří Adámek, CSc. Strukturálně je pracoviště rozděleno na 3 střediska: Středisko zkoušení stavebnin a konstrukcí, Středisko radiační defektoskopie a Středisko experimentálního zkušebnictví. Tato střediska jsou de facto pokračováním původních pracovišť ÚSZM, ÚRD a Fakultní zkušebny. Pod vedením prof. Ing. Leonarda Hobsta, CSc. ústav zajišťuje výuku 26 předmětů v bakalářských, magisterských a doktorských programech. Rukama pedagogů ústavu projde každý rok přes 2500 studentů. Současně si ústav udržel pozici renomovaného pracoviště pro zkoušení stavebních materiálů a zejména diagnostiku konstrukcí.